Mendelevium
| český název | Mendelevium |
| latinský název | Mendelevium |
| anglický název | Mendelevium |
| chemická značka | Md |
| protonové číslo | 101 |
| relativní atomová hmotnost | (258,0984) |
| perioda | 7 |
| skupina | III.B |
| zařazení | aktinoidy |
| rok objevu | 1955 |
| objevitelé | Ghiorso, Harvey, Choppin, Thompson, Seaborg |
| teplota tání [°C] | 827 |
| teplota varu [°C] | - |
| hustota [g cm-3] | 20,48 |
| elektronegativita | 1,3 |
| oxidační stavy | II, III |
| elektronová konfigurace | [Rn]5f13 7s2 |
| atomový poloměr [pm] | 246 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | - |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | - |
| 1. ionizační potenciál [eV] | 6,58 |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Mendelevium je silně radioaktivní chemický prvek kovového charakteru. Nejstabilnější izotop mendelevia 258Md má poločas rozpadu 52 dní.
Chemické a fyzikální vlastnosti mendelevia ani jeho sloučenin nebyly doposud spolehlivě určeny. V přírodě se mendelevium nenalézá, připravuje se uměle jadernými reakcemi, např. bombardováním einsteinia 253Es částicemi α. Praktické využití mendelevium ani jeho sloučeniny, kromě vědeckého výzkumu, nemají.
© 2009-2017 | www.prvky.com | kontakt
