český název | Tennessin |
mezinárodní název | Tennessine |
anglický název | - |
chemická značka | Ts |
protonové číslo | 117 |
relativní atomová hmotnost | (289) |
perioda | 7 |
skupina | VII.A |
zařazení | homolog astatu |
rok objevu | 2010 |
teplota tání [°C] | - |
teplota varu [°C] | - |
hustota [g cm-3] | ˜ 7,2 |
elektronegativita | - |
oxidační stavy | - |
elektronová konfigurace | [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p5 |
specifické teplo [J g-1K-1] | - |
slučovací teplo [kJ mol-1] | - |
skupenství za norm. podmínek | s ? |
Tennessin je silně radioaktivní prvek s velmi krátkým poločasem rozpadu. Jeho chemické a fyzikální vlastnosti nebyly doposud spolehlivě určeny. Podle polohy prvku v periodické tabulce by se mělo jednat o homolog astatu a tennessin by tak byl druhým radioaktivním halogenem.
V přírodě se tennessin nenalézá, připravuje se uměle jadernými reakcemi. Byl připraven v urychlovači částic srážkami atomů vápníku s atomy berkelia. Při pokusu provedeném v červnu 2009 získali pracovníci laboratoří jaderných reakcí Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy pomocí urychlovače U-400 šest jader prvku 117. Praktické využití tennessin doposud nemá.